Tříletý neočkovaný chlapec z Ostravy nepřežil nákazu záškrtem. Téměř měsíc bojovali o jeho život zdravotníci v pražské Fakultní nemocnici Motol, kde byl od počátku napojený na přístroj ECMO, který podporoval funkce srdce a plic. V pondělí 18. dubna však jeho srdce selhalo. Podle Státního zdravotního ústavu jde o první úmrtí dítěte a čtvrtou oběť záškrtu v Česku od roku 1969.
„Pacienta k nám převezli z Ostravy 23. dubna proto, že u něj infekce způsobila těžký zánět srdce a my máme největší zkušenosti s dětmi, které potřebují mimotělní podporu,“ říká přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny v Motole Tomáš Vymazal. Podle lékařů přes veškerou jejich snahu nakonec srdce malého pacienta vyčerpalo své rezervy a chlapec zemřel. „Překvapilo nás, že záškrt může mít takové následky. Setkali jsme se s tím poprvé,“ říká profesor Vymazal.
Onemocnění začalo jako angína. Matka šla s chlapcem v dubnu na pohotovost, odkud je poslali domů. V počátcích nelze záškrt podle odborníků poznat. Pak se ale chlapcův stav zhoršil, skončil na dětském anesteziologicko-resuscitačním oddělení Fakultní nemocnice Ostrava se zánětem srdce. Po několika dnech odjel do Motola.
Po zjištění, že chlapec má záškrt, se další členové jeho početné rodiny léčili na ostravské infekční klinice. „U nás leželo pět chlapcových sourozenců v předškolním a školním věku a také jejich matka,“ říká primářka Kliniky infekčního lékařství Fakultní nemocnice Ostrava Lenka Petroušová. Zatímco děti se také nakazily, ale jejich stav nebyl vážný, otec i matka byli negativní.
Žádné z dětí nakažené rodiny ale nebylo plně očkované, a tedy chráněné před nákazou. Podle lékařů měly jen jednu nebo dvě ze tří vakcín.
Po covidu přibývá rodičů, kteří očkování dětí odmítají. To ale podle ostravské primářky nebyl tento případ. „Matka se očkování nebránila, ale kvůli většímu počtu dětí, sociálně slabším poměrům a dalším okolnostem, například proto, že nesehnala pediatra v místě bydliště, to spíš organizačně nezvládala. Po nákaze zajistila všechny potřebné kontroly i doočkování svých dětí v ordinaci, kam docházejí rodiny bez pediatra. V nemocnici jsme naočkovali matku kvůli ochraně jejího nejmladšího, tehdy ještě nenarozeného dítěte,“ popisuje Petroušová.
Podle informací iDNES.cz rodina před onemocněním nikam necestovala, děti se tedy musely nakazit v Ostravě. Hygienici se postarali o to, aby se infekce dál nešířila, karanténní opatření nařídili všem lidem, kteří přišli do kontaktu s rodinou, včetně školských zařízení. Přesný zdroj infekce ale nenašli.
„Tento tragický případ připomíná, jak podstatná a důležitá je ochrana očkováním. Apeluji na rodiče, aby jakékoli pochybnosti ohledně toho, zda poskytnout svému dítěti povinné očkování, důsledně konzultovali s pediatrem a povinnému očkování dětí se svévolně nevyhýbali,“ říká hlavní hygienička a ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
„Dospělým lidem doporučujeme přeočkování proti záškrtu každých 10 let. Výsledky mezinárodní studie v 18 evropských zemích u osob ve věku 40 až 49 a 50 až 59 let ukázaly významný nedostatek protilátek proti záškrtu v dospělé populaci. Ve většině hodnocených zemí jde o následek poklesu postvakcinační imunity, což prokázaly i poslední sérologické přehledy v Česku,“ připomíná vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Zdroj: Ivana Lesková, idnes.cz, 22. 5. 2026 (kráceno)
Smrt neočkovaného dítěte na záškrt řeší policie i experti. Chtějí tvrdší postihy
O několik dnů později se v médiích objevila informace že případ tříletého neočkovaného chlapce, který zemřel na záškrt, prověřuje policie. „Městské ředitelství policie v Ostravě se úmrtím dítěte začalo zabývat z úřední povinnosti. Zahájili jsme úkony trestního řízení pro blíže nespecifikovaný trestný čin proti životu a zdraví,“ uvedla ostravská policejní mluvčí Eva Michalíková. Řadu občanů i lékařů to prý překvapilo. Vynechání pravidelného očkování totiž není podle českého práva trestným činem. Jde o přestupek, za který pokutují hygienici. Sankci často uloží oběma rodičům současně. I s náklady řízení může rodina zaplatit až 35 tisíc korun.
Problém je, že uložením pokuty případ končí a dítě zůstává nenaočkované.
„Politici by měli zvážit, jak ochranu před závažnými infekcemi účinněji vymáhat v případech, kdy rodiče odmítají očkování bezdůvodně a může dojít k ohrožení zdraví dítěte i jeho okolí,“ míní Renata Ciupek, ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje. Podle ní by se pokuty měly zvýšit.
Policie nakonec pravděpodobně úmrtí chlapce po čase odloží. Předpokládá to i předseda Společnosti infekčního lékařství a primář infekčního oddělení v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. „Nepamatuji, že by policie v Česku obvinila a soud odsoudil rodiče za to, že nenechali naočkovat dítě, které onemocnělo nebo zemřelo na infekci, před níž ho mohlo ochránit povinné očkování,“ říká. Sám očkování doporučuje, i proto, že se vracejí nemoci, s nimiž jsme se v Česku dlouho nesetkali. „Ale neumím si představit, že by prošel návrh zákona, který by umožnil očkování vymáhat například pod hrozbou trestu odnětí svobody,“ míní Pavel Dlouhý.
Zdroj: Ivana Lesková, idnes.cz, 27. 5. 2026 (kráceno)