Veřejné slyšení: Podpora kojení
Dne 20. května proběhlo v reprezentativních prostorách Senátu Parlamentu ČR veřejné slyšení na téma Podpora kojení. V auditoriu bylo hojné zastoupení představitelek zájmových sdružení a občanských společností prosazujících větší zájem společnosti o problematiku kojení. Nechyběli ani zástupci odborných společností ČLS JEP a ministerstva zdravotnictví. Celé slyšení bylo hojně podporováno neziskovou organizací Spokojení, a to včetně spolupráce na organizaci.
V rámci programu vystoupila náměstkyně ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH. Dalšími řečníky byly zástupkyně Laktační ligy, České společnosti porodních asistentek, České asociace sester a dalších občanských sdružení. Celé slyšení se neslo v duchu apelu na podporu kojení v rámci poskytování zdravotní péče i ve všech ostatní odvětvích. Především pak velmi výrazně zazněla výzva k přísnější monitoraci a restrikci reklamy, která by mohla směřovat k nahrazení kojení umělou výživou.
Z pohledu primární pediatrické péče je třeba zdůraznit, že pediatr musí vnímat kojence vždy v jeho komplexnosti. Tedy nejen v kontextu možnosti udržení kojení po vhodnou dobu, ale také celkového stavu kojence, jeho prospívání a zdárného zařazení nemléčné stravy do jeho jídelníčku ve vhodném období. Bohužel v tomto ohledu nejsou doporučení a názory jednotlivých specialistů jednotné. Snahou podporovatelů kojení je výhradní kojení po co nejdelší dobu. Naproti tomu máme platná doporučení k výživě kojenců o zavádění nemléčných příkrmů mezi 4.–6. měsícem věku. Tyto dva pohledy jsou bohužel v příkrém rozporu. Postoj OSPDL ČLS JEP vychází ze současného doporučení pro výživu kojenců (ke stažení zde), na kterém se podílela skupina odborníků, v níž měli zastoupení také představitelé Laktační ligy.
Je jistě třeba vysoko ocenit snahy o podporu kojení v celospolečenském kontextu a prosazení přísných limitů na reklamu na umělou kojeneckou výživu. Nelze však pominout, že velký podíl na současném stavu a dalším růstu počtu kojených dětí mají v prvé řadě praktičtí lékaři pro děti a dorost a především naše zdravotní sestry.
Veřejné slyšení: Spolu proti násilí na dětech
Další veřejné slyšení se v Senátu Parlamentu ČR konalo o den později 21. května, a to na téma „Spolu proti násilí na dětech“. Nutno podotknout, že tomuto tématu se věnuje hned několik programů na vládní úrovni, i na úrovni jednotlivých ministerstev, a také v mezinárodním měřítku věnuje tomuto problému WHO zvláštní pozornost. Zdálo by se tedy, že problém směřuje úspěšně ke svému řešení. O to větší bylo mé překvapení, že statistika stále ještě uvádí několik případů úmrtí dětí ročně v souvislosti s týráním nebo špatným zacházením, což považuji za nepřijatelné.
V rámci programu zazněly příspěvky představitelů ministerstev a Policie ČR, ale také odborných společností a občanských sdružení. Zajímavé bylo i poselství ředitele Kanceláře WHO v ČR Dr. Srdana Matiće, vyjadřující podporu WHO boji proti násilí na dětech v naší zemi.
V tuto chvíli probíhají snahy o zefektivnění odhalování násilí na dětech – pracovní skupina MZ navrhla využívat metodiky posuzování kresby dítěte v 5 letech. K metodice máme jako zástupci PLDD jisté výhrady, především provozního charakteru (stále rostoucí zatížení PLDD s nejasnou efektivitou). Obecně však OSPLD ČLS JEP aktivně podporuje snahy o účinnější diagnostiku a záchyt špatného zacházení s dětmi, především v rámci vzdělávání absolventů v přípravě k atestaci, ale i v celoživotním vzdělávání PLDD. Jen namátkou je možno vzpomenout na naše loňské Zdravotnické fórum, a i v tomto roce bude mít toto téma v portfoliu vzdělávacích akcí OSPDL ČLS JEP své místo.
Na závěr je nutno upozornit, že sebelepší záchyt tohoto odsouzeníhodného chování dospělých nic nezmůže, pokud nebude současně funkční a efektivní způsob řešenítohoto problému. Všeobecná vysoká míra tolerance násilí v naší společnosti prezentovaná v mediích i sociálních sítích, případně různými formamizábavy či „sportu“ situace ještě více zhoršuje. Překvapující proto byla výrazně rozdílná návštěvnost obou veřejných slyšení v neprospěch násilí. Zdálo by se tedy, že kojení „táhne“ více než násilí. Otázkou však zůstává, zda malý zájem o řešení problematiky násilí na dětech také cosi nevypovídá o naší společnosti.
MUDr. Zdeněk Zíma