Eva Pavlová, manželka prezidenta republiky, uspořádala 31. srpna na Pražském hradě kulatý stůl věnovaný kapacitním a personálním problémům zajištění primární péče pro děti a dorost v ČR. Touto cestou chce Eva Pavlová podpořit svého manžela s vědomím, že nemůže suplovat legislativní procesy.
Manželka prezidenta republiky o situaci, která může přerůst v blízké budoucnosti ve skutečnou krizi, při svých návštěvách v regionech často mluvila s rodiči, lékaři i představiteli měst a obcí. Oblastí jejího zájmu je koncept „Zdravá rodina“, proto pozvala zástupce všech subjektů, kterých se zajištění fungování primární dětské péče bezprostředně dotýká, aby jí pomohli nalézt příčinu stávajících problémů a definovat kroky vedoucí k nápravě. Tak, aby Česká republika nepřišla o svůj v mnoha směrech unikátní a donedávna mimořádně funkční systém, ve kterém má každé dítě svého registrujícího praktického dětského lékaře, který ho doprovází až do dospělosti. To ve většině zemí světa, a to ani těch ekonomicky vyspělých, zdaleka není samozřejmost.
Ke kulatému stolu s paní Evou Pavlovou usedli MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP a členka Předsednictva ČLS JEP, MUDr. Ctirad Kozderka, místopředseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, prof. MUDr. Martin Repko, Ph.D., předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR, MUDr. Irena Maříková, MBA, ředitelka Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Mgr. František Lukl, MPA, předseda Svazu měst a obcí ČR, Ing. et Ing. Jan Bozděch Ph.D., starosta Klenčí pod Čerchovem a Josef Pavlovic, Bc., náměstek ministra zdravotnictví ČR.
Setkání moderovala členka obsahového týmu první dámy Lilly Ahou Král a zúčastnily se i další členky obsahového týmu Eva Holečková a Michaela Kopalová.
Snížení dostupnosti primární péče vylidňuje venkov
MUDr. Šebková a MUDr. Kozderka manželku prezidenta republiky seznámili s příčinami současných, ale především budoucích problémů. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) je v České republice poskytována primární péče 2,035 mil. dětí, z nichž 27 % je mladších 4 let, v ordinacích 1870 praktických dětských lékařů (na jednoho z nich tedy dnes připadá v průměru 1088 dětí).
Bohužel, praktičtí dětští lékaři stárnou – 47 % jich je starších 60 let a 32,5 % je dokonce již v důchodovém věku. Změna zákona, kterou byl v roce 2017 zrušen samostatný vzdělávací obor praktické dětské lékařství a byl nahrazen jednotnou pediatrií, kýženou personální obměnu nepřinesla. Naopak, prodloužila se doba vzdělávání budoucích všeobecných pediatrů po vysoké škole na dalšího 4,5 roku, s převahou výuky u nemocničních lůžek, zato s minimem praxe v ordinacích praktických dětských lékařů. V letech 2018–2022 v důsledku toho v celé ČR zaniklo bez náhrady 336 ordinací praktických dětských lékařů, nejvíce z nich (163) v obcích do 2000 obyvatel. „Již dnes mnoho rodičů zejména z menších obcí nenajde pro své dítě lékaře, který by je zaregistroval, a dojíždějí za ním desítky kilometrů, často i přes stovku kilometrů daleko,“ zdůraznila MUDr. Šebková.
Mgr. Lukl potvrdil, že se z pohledu Svazu měst a obcí ČR, jemuž předsedá, jedná o palčivé téma. „Primární lékařské péče je nedílnou součástí infrastruktury – v obcích, kde ubývá pracovních příležitostí, ruší se pošty a zanikají ordinace praktických dětských lékařů, se zhoršuje kvalita života, mladí lidé z nich odcházejí do větších měst a venkov se vylidňuje,“ uvedl Mgr. Lukl. Motivační pobídky obcí směrem k novým lékařům, jako je nabídka obecních bytů, zařízení ordinací a podobně, nepadají úplně na úrodnou půdu – protože dětští praktičtí lékaři prostě nejsou.
Není čas ztrácet čas!
MUDr. Šebková a MUDr. Kozderka představili u kulatého stolu společný návrh OSPDL ČLS JEP a SPLDD ČR ( s přihlédnutím k návrhu ČPS ČLS JEP) na řešení krize primární pediatrické péče v ČR.
1. Urychlené zavedení paralelního oboru PLDD v délce 3 roky s intenzivní přípravou v ordinaci PLDD jako alternativy k současnému společnému oboru pediatrie, který by zůstal i nadále zachován. Výhodou by bylo významné zkrácení vzdělávacího programu (podobně jako je tomu u všeobecných praktických lékařů), výrazné navýšení praxe v ordinaci PLDD a urychlení přístupu do primární péče. Návrat k systému dvou atestací by umožnil i snadný přechod případných zájemců z oboru PLDD do Pediatrie. Odborná společnost ani Sdružení nespatřují v tomto návrhu žádné nevýhody. Často opakovaná námitka, že Směrnice EU vyžaduje min. 4letou délku vzdělávání se týká oboru Pediatrie (a ta zůstane zachována). Naopak obor PLDD v Evropě není definován, tudíž nemá ani definovanou směrnici (je definován obor rodinný lékař nebo všeobecný lékař „GP“, a to 3letou délkou vzdělávání). Každý stát EU má přitom právo mít obor, který je potřebný v systému jeho zdravotnictví (analogicky nemají státy, které to ve svém systému nepotřebují, např. obor tropická medicína).
2. Bez zdlouhavého legislativního procesu spojeného s novelizací zákona by bylo možno rychle provést alespoň změnu vyhlášky, která by umožnila dvě varianty specializačního výcviku:
– 12 měsíců na dětském oddělení + JIP + neonatologii, 2 měsíce PLDD (odborné ordinace) a 12 měsíců volitelně (dětské oddělení nebo PLDD nebo specializace), nebo
– 24 měsíců v ordinaci PLDD (možnost začít hned po kmeni).
3. Uvolnění stávajících rezidentů do primární péče, pokud nebudou kmenovými zaměstnanci dětského oddělení.
4. Urychlená kultivace výuky pediatrie na lékařských fakultách včetně dostatečné výuky v primární péči (u kulatého stolu na Pražském hradě podpořil i předseda Asociace děkanů lékařských fakult ČR prof. Repko).
5. Zjednodušení administrativy při žádosti o akreditace, zkrácení lhůty pro vyřízení.
6. Úprava požadavků na akreditované pracoviště PLDD (analogická otázka i u Pediatrie).
7. Podpora rezidenčních míst, primárně pro PLDD, a to jak pro školence, tak pro školitele, včetně té finanční (ze strany MZ ČR, krajů, obcí – přítomní zástupci Svazu měst a obcí ČR u kulatého stolu deklarovali zájem i vůli).
8. Racionální síť zdravotnických zařízení (dostupné ordinace PLDD, smysluplné rozložení dětských oddělení, možnost péče denních stacionářů/lůžek, jednodenní/krátkodobá péče s adekvátním financováním) .
9. Kvalifikační kurz z DL na PLDD – v případě urgence možnost nástupu do ordinace PLDD s odborným garantem a doplnění kurzu v čase (do 12 měsíců) – tím zkrácení praxe na akreditovaném pracovišti PLDD na měsíc (1 měsíc nahradí služby na LPS, druhý práce v ordinaci).
10. Ordinace při nemocnicích s dětskými odděleními – tam, kde je regionální potřebnost a kde je lékař se specializovanou způsobilostí („střídání“ maximálně dvou lékařů na ordinaci, a to nikoli lékařů bez atestace). Preferovat směr „lékař za pacienty“, nikoli obráceně (sociálně, ekonomicky, zdravotně vyloučené děti a dorost)! Nelze souhlasit s nasmlouváním výkonů 002 pro dětská oddělení – šlo by o popření samotného principu poskytování primární péče.
11. Podpora vzniku tzv. sdružených praxí, ve kterých pracují 2–3 lékaři (L3, případně L2, L1 – zapojení lékařek a lékařů na mateřské či rodičovské dovolené, motivace mladých lékařů s výhledem převzetí ordinace PLDD a zajištění generační obměny).
Na odpověď čeká i první dáma
U kulatého stolu zaznělo, že doplnit kapacity a dodat do praxe cca 1000 chybějících praktických dětských lékařů není možné ze dne na den. Paní Eva Pavlová nicméně požádala přítomného náměstka ministra zdravotnictví Bc. Pavlovice o zpětnou vazbu jeho úřadu k realizaci alespoň těch opatření, ke kterým by bylo možno přistoupit okamžitě – např. změnou vyhlášky, oslovením možných zájemců mezi dosud neatestovanými pediatry, podporou vzniku sdílených praxí, zvýšením počtu dotovaných rezidenčních míst pro zájemce o specializační vzdělávání v oboru praktického dětského lékařství (i s podporou samospráv) a usnadnění administrativního procesu akreditace pracovišť, která toto vzdělávání poskytují.
Je tedy zřejmé, že manželka prezidenta republiky ani do budoucnosti tuto oblast problémů nepouští ze zřetele.