11. kongres primární péče: V zdravém těle zdravý duch (i mozek)

„Pacientů v psychiatrických ambulancích každoročně přibývá, v ČR jich je více než 600 000,“ uvedl ve své přednášce v bloku 11. kongresu primární péče věnovaném prevenci duševních chorob prof. Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, a pokračoval: „Ještě větší počet obyvatel dochází s duševními problémy za praktickými lékaři a dalšími odborníky, nebo nejsou léčeni vůbec. Proto je prevence vzniku duševních poruch, zaměřená na biologicky relevantní mechanismy, a léčba pomocí komplexních, snadno dostupných metod zcela jistě jedním z důležitých témat i budoucí psychiatrické péče.“

Jednou z možností je podle J. Rabocha modifikace životního stylu.

„Nezdravý způsob života přímo souvisí se vznikem celé řady chorob, které v dnešní době označujeme jako ‚civilizační choroby‘, někdy se také mluví o ‚diseases of modernity‘. Sem je také možno zařadit duševní poruchy, především deprese a demence, které představují pro vyspělé společnosti 21. století jednu z největších zátěží.“

J. Raboch připomněl, že někteří experti se na základě historických analýz domnívají, že neinfekční degenerativní choroby nejsou nutným důsledkem stárnutí a opotřebování organismu, ale výrazně souvisejí s fyzickou nečinností a špatným stravováním. Citoval z průzkumu, v němž jen 17 % reprezentativního vzorku české populace udalo, že se pravidelně snaží dodržovat zásady zdravého životního stylu. Naproti tomu 18 % stejného vzorku uvádělo přítomnost středně těžkých až těžkých depresivních příznaků. Byli to především ti, kteří se stravovali a přijímali tekutiny nepravidelně, jedli více sladkostí a konzumovali málo ovoce, zeleniny a ryb, méně se věnovali zájmovým aktivitám a více užívali alkohol či jiné psychotropní látky na zklidnění.

Pro děti vzniknou centra duševního zdraví...

Tématem kulatého stolu po skončení bloku věnovaného prevenci duševních chorob byl především akutní nedostatek dětských psychiatrů. Podle sdělení prof. Ivo Paclta z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze jich je na celou ČR 140, v přepočtu pouhých 80 úvazků.

Doc. Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP, poté informoval o tom, že vedle sítě center duševního zdraví pro dospělé se v rámci reformy psychiatrické péče v ČR počítá i se vznikem obdobných pracovišť pro děti. Tím by se měla mj. zvýšit dostupnost intervencí pro pacienty zachycené v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost.

Těm, kdo se v současnosti potýkají s absencí psychiatra nebo dětského psychiatra ve svém regionu, poradil odkaz na testovací stránky, na kterých Psychiatrická společnost zpřístupnila mapu psychiatrických zdravotnických zařízení včetně kontaktů a ordinačních hodin. Pokud se problém týká i vás, vyzkoušejte hledání ZDE.

... i dětská adiktologická centra

Adiktologická péče a léčba alkoholismu a jiných toxikománií v ČR naráží na ještě vyšší personální a kapacitní problém, než je tomu u psychiatrické péče. Prof. Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze, u kulatého stolu připomněl, že z původní sítě 180 specializovaných ambulancí pro léčbu alkoholismu a jiných toxikománií jich na celou ČR zůstalo jen 34, dohromady s 19,5 úvazkem lékařů. Celostátně by přitom bylo potřeba nejméně 70 úvazků.

Adiktologie jako obor původně dětskou péči nezahrnovala. „Zdá se, že potřeba dostupnosti této specializované zdravotní péče pro léčbu závislostí dětí a dorostu by odpovídala jednomu dětskému adiktologickému centru v každém kraji. Systém ovšem naráží na nedostatek dětských psychiatrů,“ uvedl M. Miovský.

A. Šebková poté u kulatého stolu připomněla, že OSPDL ČLS JEP má spolu s Českou společností dorostového lékařství ČLS JEP vytvořený koncept prevence rizikového chování v ordinacích PLDD, včetně rané intervence. Diagnostický rozhovor se doporučuje navázat na 13letou preventivní prohlídku, diskuse je ale vedena i o dřívějším termínu – vzhledem ke statistikám užívání návykových látek dětmi. Koncept ale představuje určitou časovou investici nad rámec náplně preventivní prohlídky, která by měla být zohledněna zdravotními pojišťovnami – například v podobě kódu „edukačního výkonu“, podobně jako je tomu již nyní u „Včasného záchytu PAS“.

(Upraveno z autorova článku v AM Review)

Jan Kulhavý