Energetické nápoje se během posledních let staly běžnou součástí životního stylu části dospívajících. Nejde přitom jen o „sladké limonády s kofeinem“. V dětské a adolescentní populaci představují kombinaci vysoké dávky kofeinu, cukru či sladidel, dalších stimulačních látek, agresivního marketingu, snadné dostupnosti a často i rizikového vzorce užívání. Praktický lékař pro děti a dorost se s jejich důsledky může u svých pacientů setkávat přes poruchy spánku, únavu, bolesti hlavy, úzkost, palpitace, nevolnost, zhoršení školní výkonnosti a prospěchu, nadměrnou dobu strávenou u počítače nebo mobilu a také v souběhu s kouřením, alkoholem a dalšími návykovými látkami.
Více než desetina mladistvých má sklon k rizikové konzumaci
Státní zdravotní ústav (SZÚ) upozornil v roce 2023 na výsledky české části mezinárodní studie HBSC, podle níž přibližně každý desátý mladý člověk do 18 let vykazuje sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů. SZÚ současně varoval, že na trhu přibývají nápoje s vyšším obsahem kofeinu a stimulantů a že nadměrná konzumace může u mladých osob způsobovat akutní zdravotní obtíže, například nepravidelný srdeční rytmus, dechové obtíže, úzkost nebo nevolnost.
Podrobnější data projektu Zdravá generace/HBSC ukazují, že 10,9 % českých školáků má sklon k rizikové konzumaci, definované v této analýze jako nejméně dva energetické nápoje týdně. Denně je pijí 3,3 % školáků, naopak téměř 60 % českých dětí energetické nápoje nepije vůbec. Riziková konzumace je výrazně častější u chlapců; podle HBSC po energetických nápojích sahají přibližně dvaapůlkrát častěji než dívky.
Důležité je, že energetické nápoje se v datech neobjevují izolovaně. Častější konzumace se váže k dalším znakům rizikového životního stylu: kouření, opakované opilosti, konzumaci marihuany, vyššímu výskytu depresivních projevů, bolestí hlavy, nervozity či podrážděnosti, delšímu času strávenému u mobilů a obrazovek a horšímu vztahu ke škole. Autoři HBSC navíc uvádějí, že mladí konzumenti energetických nápojů hůře usínají a spí a mají až trojnásobně vyšší pravděpodobnost, že nesplní spánková doporučení pro svůj věk.
Co vlastně adolescent pije?
Energetický nápoj je obvykle sycený nealkoholický nápoj, jehož základ tvoří voda, kofein a cukr, případně náhradní sladidla. Často obsahuje také taurin, guaranu, ženšen, další rostlinné extrakty nebo vitaminy skupiny B. Právě tato kombinace vede k tomu, že energetický nápoj nelze posuzovat pouze jako běžnou slazenou limonádu, ale jako nápoj s farmakologicky aktivními stimulačními složkami.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) uvádí jako orientační hodnotu pro děti a dospívající 3 mg kofeinu/kg tělesné hmotnosti/den. Současně udává, že standardní 250ml plechovka energetického nápoje obsahuje přibližně 80 mg kofeinu, tedy v koncentraci zhruba 320 mg/l. Pro dítě s hmotností 40 kg tak může být hranice 3 mg/kg dosažena už po přibližně jedné a půl běžné plechovce, bez započtení dalších zdrojů kofeinu, jako jsou colové nápoje, čaj, káva, čokoláda nebo některé doplňky stravy.
Problémem je také vysoký obsah cukru. Energetické nápoje patří mezi slazené nápoje, a proto se s nimi pojí stejná rizika jako s nadměrným příjmem přidaných cukrů: vyšší riziko zubního kazu, nadváhy, obezity, metabolických poruch a v delším horizontu i kardiometabolických onemocnění.
Akutní rizika: palpitace, úzkost, nauzea i poruchy rytmu
Kofein působí jako stimulant centrálního nervového systému. U dospívajících může krátkodobě zvyšovat bdělost, subjektivní pocit výkonu a potlačovat únavu, ale za cenu nežádoucích účinků. SZÚ uvádí narušení spánku, úzkost, podrážděnost, změny chování a v krajním případě poruchy srdečního rytmu. Při výrazně nadměrné konzumaci se mohou objevit nepravidelný srdeční rytmus, dechové obtíže, úzkost nebo nevolnost.
Stanovisko Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy České pediatrické společnosti upozorňuje, že hlavní riziko energetických nápojů pro mládež spočívá v možnosti jednorázového předávkování kofeinem při zvýšené konzumaci nebo při dlouhodobé pravidelné spotřebě. Pediatrická společnost současně zdůrazňuje, že energetické nápoje adolescentům nepřinášejí zdravotní benefity a že jejich marketing bývá orientován na mladé lidi s příslibem vyšší výkonnosti.
Z klinického pohledu je důležité ptát se na energetické nápoje u adolescentů s palpitacemi, presynkopami, bolestmi na hrudi, třesem, nespavostí, bolestmi hlavy, zhoršenou koncentrací, úzkostí nebo panickými projevy. Zvláštní pozornost zasluhují pacienti s arytmiemi, vrozenými srdečními vadami, epilepsií, migrénou, úzkostnými poruchami, ADHD, poruchami příjmu potravy, diabetem nebo ti, kteří užívají psychostimulancia či jiné léky ovlivňující srdeční frekvenci, krevní tlak nebo spánek.
Škody způsobené narušením spánku
Jedním z nejpravděpodobnějších a v praxi nejčastějších mechanismů, jimiž energetické nápoje poškozují zdraví dospívajících, je narušení spánku. Data HBSC ukazují, že častí konzumenti energetických nápojů hůře usínají a méně často naplňují doporučenou délku spánku. SZÚ upozorňuje na souvislost s poruchami spánku, únavou, bolestmi hlavy, podrážděností a změnami chování.
V ordinaci je vhodné vnímat energetické nápoje nejen jako zdroj kofeinu, ale jako součást začarovaného kruhu: adolescent spí málo, ráno nebo během školního dne kompenzuje únavu energetickým nápojem, večer hůře usíná, další den je unavenější a potřeba stimulace se opakuje. Tento cyklus může zhoršovat školní výkon, emoční regulaci i rodinné konflikty.
Riziko závislosti: nejde jen o „zlozvyk“
Otázka závislosti na energetických nápojích je odborně složitější než u alkoholu, nikotinu či jiných návykových látek. Základní psychoaktivní látkou je kofein. DSM-5 (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, 5. vydání) je Americký diagnostický a statistický manuál duševních poruch, konkrétně jeho 5. vydání (DSM-5), který slouží jako klíčový celosvětový systém pro klasifikaci a diagnostiku psychických onemocnění, uvádí termín „odvykání od kofeinu“ a „caffeine use disorder“ popisuje jako stav určený k dalšímu výzkumu; odborné přehledy uvádějí biologické i klinické indicie, že u části pravidelných uživatelů může kofein vést k toleranci, cravingu a abstinenčním příznakům, zejména bolestem hlavy, únavě, podrážděnosti, poklesu nálady a zhoršené koncentraci.
U adolescentů je prakticky užitečné nepoužívat slovo „závislost“ mechanicky, ale cíleně se ptát na projevy návykového vzorce: Pije energetický nápoj denně? Potřebuje ho k tomu, aby „fungoval“ ve škole? Zvyšuje dávku? Je nervózní, unavený nebo má bolesti hlavy, když nápoj vynechá? Zkoušel omezit konzumaci a nepodařilo se mu to? Pije i přes palpitace, úzkost, nespavost nebo konflikty s rodiči? Právě tyto otázky mohou odlišit občasnou konzumaci od rizikového užívání s rysy závislostního chování.
Závažné je také propojení energetických nápojů s dalšími rizikovými vzorci. Systematický přehled z roku 2024 zahrnující 57 studií u dětí a mladých lidí do 21 let popsal pozitivní asociace mezi konzumací energetických nápojů a kouřením, užíváním alkoholu, binge drinkingem, užíváním dalších návykových látek, kratším a méně kvalitním spánkem, nižší školní výkonností, psychickou zátěží či depresivními a panickými projevy. Autoři zdůrazňují, že kauzalitu je třeba dále zkoumat, ale dostupné důkazy podporují preventivní a regulační přístup.
Energetické nápoje a alkohol: falešný pocit kontroly
Pediatrické stanovisko upozorňuje, že energetické nápoje jsou u adolescentů často kombinovány s alkoholem a že mezi mladými lidmi je rozšířené přesvědčení, že umožňují vypít více alkoholu nebo lépe zvládnout jeho účinky. Podle uvedeného stanoviska mohou být energetické nápoje až v polovině případů užívány současně s alkoholem, což potencuje rizikové chování.
Pro PLDD je proto vhodné ptát se na energetické nápoje také v kontextu víkendového pití alkoholu, večírků, sportovních akcí, festivalů a nočního hraní počítačových her. Kombinace stimulantů, alkoholu, spánkové deprivace a dehydratace může zvyšovat riziko úrazů, intoxikací, impulzivního chování a akutních somatických obtíží.
Závěry pro PLDD
Energetické nápoje jsou pro část adolescentů symbolem výkonu, dospělosti, gamingu, sportu nebo zvládání únavy. Z medicínského hlediska však představují rizikový produkt, který kombinuje vysoký obsah kofeinu, cukru či sladidel, další stimulanty a marketing cílený na mladé. Česká data ukazují, že riziková konzumace se týká významné menšiny školáků a souvisí s dalšími rizikovými projevy životního stylu. Pro praktické lékaře pro děti a dorost je proto vhodné zařadit dotazy na energetické nápoje mezi běžné součásti preventivní a psychosociální anamnézy. Nejde jen o výživu, ale také o spánek, psychiku, kardiovaskulární symptomy a návykové chování.
Použité zdroje:
- SZÚ/NZIP k rizikové konzumaci energetických nápojů u mladých lidí,
- česká data HBSC/Zdravá generace,
- Stanovisko Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS,
- Stanovisko EFSA k bezpečnému příjmu kofeinu,
- Systematické přehledy o zdravotních dopadech energetických nápojů u dětí a adolescentů.