Lze předpokládat, že všichni lékaři předepisující antibiotika (ATB) vědí, že jejich nesprávná preskripce zvyšuje rezistenci mikrobů vůči ATB – a mohou se o tom přesvědčit například na webu Antibiotická rezistence (www.antibiotickarezistence.cz) v sekci pro odborníky, na stránkách ČLS JEP (www.cls.cz/antibioticka-politika), nebo si to prostě mohou „vygooglit“.
Ve vyspělých zemích, kde se daří zkvalitňovat preskripci ATB, se zpravidla daří držet nárůst rezistence mikrobů vůči ATB pod kontrolou (např. ve Švédsku). Také jiné země s tradičně vyšší preskripcí ATB (a tím i s vyšší mírou rezistence mikrobů vůči nim) se snaží lékaře cíleně vzdělávat a využívají k tomu i rozborů preskripce, což přináší prokazatelné výsledky (např. Španělsko, studie Molero et al., 2018).
Snahy o zlepšení preskripce ATB v ČR trvají již přes čtvrt století, a byli to právě pediatři, kteří učinili prvý krok. V letech 1998–2000 se jejich vybraní zástupci zúčastnili úspěšné studie, ve které jim byly poskytnuty rozbory jejich preskripce i s porovnáním jejich způsobu předepisování ATB s ostatními kolegy. Bylo potvrzeno, že díky poskytování zpětné vazby lékařům se většině z nich podaří preskripci ATB zkvalitnit.
Důležité je, že v ČR můžeme porovnávat preskripci ATB nejen mezi jednotlivými lékaři téže odbornosti, ale i s dikcí oficiálních doporučených postupů pro indikace ATB. Například je zvláštní, že v ČR máme nižší spotřeby ATB, která jsou v doporučených postupech uváděna jako léky prvé volby, zato máme vyšší spotřeby ATB, která jsou indikována až jako volba další…
Informace ve vaší datové schránce
Od roku 2017 sbírá data jednotlivých lékařů o preskripci ATB Kancelář zdravotního pojištění, vyhodnocuje je v rámci ukazatelů kvalitní péče a vyhotovuje automatické rozbory preskripce pro jednotlivé praktické lékaře – zpočátku pouze v odbornosti všeobecného praktického lékařství, nyní již i pro praktické lékaře pro děti a dorost (viz https://puk.kancelarzp.cz).
Zatímco rozbory preskripce na úrovni ČR, kraje i okresu jsou veřejně přístupné, rozbory preskripce jednotlivých lékařů se poskytují pouze po přihlášení dotyčného do systému. Takové přihlašování může řadu lékařů odradit (i když není obtížnější než třeba přihlášení nové bankovní karty). Proto nyní všichni PLDD v ČR dostávají vyhodnocení své preskripce přímo „do ruky“ (v průběhu září do datové schránky na základě svého IČP).
Odpověď na otázku „co je na mé preskripci ATB v rámci ČR dobře a co ne?“ spočívá ve vyhodnocení určitých indexů kvality:
- často se předepisují nevhodná ATB, což se hodnotí kvalitativními indexy,
- ATB se předepisují příliš často, což se hodnotí kvantitativním indexem.
O čem vypovídá index AWaRe
Jeho prostřednictvím získá lékař rychlý a relativně spolehlivý přehled o své preskripci. Index AWaRe vyjadřuje obecný poměr „vhodných ATB“, která bývají uvedena na předních místech v doporučených postupech, vůči všem předepsaným ATB. Tento index byl převzat od Světové zdravotnické organizace (WHO). Detaily jsou na webových stránkách Kanceláře zdravotního pojištění (https://puk.kancelarzp.cz/pldd007).
Skupina „vhodných ATB“ se v tomto indexu nazývá skupinou ACCESS, přičemž ostatní ATB jsou zařazena do skupiny WATCH – do ní patří kromě jiných např. makrolidy, cefalosporiny 2. a vyšší generace a v ČR i chráněné aminopeniciliny (např. Augmentin).
Tabulka níže je ukázkou z jednoho z rozesílaných rozborů a uvádí vývoj preskripce ATB anonymního praktického lékaře pro děti a dorost. Je zřejmé, že dotyčný indikuje léky skupiny ACCESS čím dál tím méně, což by měl být signál, aby si ve vhodné chvíli zopakoval doporučené postupy terapie infekčních onemocnění. Pomocí dalších indexů, které lékař v rozboru preskripce získá, může odhadnout, které skupiny ATB volí příliš často, resp. příliš málo. Z tabulky je též zřejmé, že nepříznivé trendy lze nalézt u všech pediatrů v dotyčném okrese, kraji i v celé ČR, což bohužel platí i pro jiné odbornosti.
Na závěr je třeba upozornit, že diagnózy nebyly na receptech zaznamenány a tedy ani vyhodnocovány. Pro interpretaci rozborů preskripce je důležité, že zhruba 60 % ATB bývá předepsáno pro respirační onemocnění (včetně ORL infekcí) a že na druhém místě jsou onemocnění močových cest. Ostatní diagnózy nemají na celkovou skladbu ATB zásadní vliv. Bylo by však možno uspořádat šetření, ve kterém by lékaři, kteří by o informace o diagnózách měli zájem, po určitou dobu na ATB recepty zapisovali i diagnózu. Pak by Kancelář zdravotního pojištění mohla provést rozbor jejich preskripce i podle diagnóz.
Ing. Ladislav Wagner, MHA
zástupce ředitele Kanceláře zdravotního pojištění
MUDr. Michal Prokeš
člen Centrální koordinační skupiny Národního antibiotického programu
