Na základě pověření vlády a ministerstva zdravotnictví zpracoval Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně analýzu dodržování Mezinárodního kodexu marketingu náhrad mateřského mléka v České republice prostřednictvím sítě NetCode.
Z rozhovorů s 351 matkami, zdravotníky z 10 porodnic v Praze, Brně a Zlíně a praktickými dětskými lékaři a jejich zdravotními sestřičkami z 36 (!) ordinací ve výše uvedených městech (připomínáme, že ordinací PLDD je v celé ČR cca 1800, data tedy pocházejí jen ze 2 % z nich…) autoři vyvozují, že „aktuální stav ve vztahu ke Kodexu není v oblasti ordinací PLDD vyhovující“. Zato v 10 porodnicích byli vzorní...
Ale popořádku… Mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka Světové zdravotnické organizace (WHO) a Dětského fondu Organizace spojených národů (UNICEF) zavádí doporučení zákazu reklamy nebo jiných forem propagace výrobků určených k výživě kojenců a malých dětí, kojeneckých lahví a dudlíků a dále zákaz používání sdělení týkajících se zdraví anebo výživy týkajících se těchto výrobků. Zakazuje přímé nebo nepřímé poskytování vzorků uvedených výrobků těhotným ženám, matkám nebo jejich rodinným příslušníkům a zdravotnickým pracovníkům. Zavádí zákaz propagace, tj. vystavování výrobků, plakátů, kalendářů a dalších materiálů, jako jsou dary atd. Zavádí také zákaz distribuce propagačních materiálů a zákaz využívání služeb porodních asistentek, zdravotních sester a dalších zdravotnických pracovníků, specializovaných na péči o děti, placených společnostmi. S mnohým lze jistě souhlasit, na druhou stranu bez informací nemůžeme my, zdravotníci, edukovat. A jaksi někomu uniká, že ve svých ordinacích pracujeme i s dětmi nekojenými….
Pro globální monitorování a podporu implementace Kodexu a následných příslušných rezolucí WHO byla vytvořena síť NetCode a uvedená analýza publikované letos v dubnu byla první v ČR, která byla zpracovaná její metodikou.
A teď k tomu, co vlastně podle analýzy dělají PLDD tak hrozného? Zde je citát: „Matky jsou vystaveny doporučením zdravotnických pracovníků, zejména PLDD, zařadit do stravy dítěte mladšího šest měsíců komerční kojeneckou výživu i doplňkové potraviny.“ Z celého souboru matek dotazovaných v ordinaci PLDD jich totiž 12,5 % (!) dostalo v posledních šesti měsících doporučení od PLDD zařadit komerční kojeneckou výživu. A teď pozor, opět citujeme: „Výzkum dle protokolu NetCode však nešetří, proč a za jakých okolností bylo doporučeno zařadit do stravy dítěte jiný mléčný produkt než mateřské mléko“. Takže asi není důležité, jakou situaci a s jakým stupněm naléhavosti PLDD u dítěte právě řešil?! Prostě doporučil „komerční“ výživu (léky, které lékaři předepisují, asi komerční nejsou), a tím se provinil… Sečteno a podtrženo: 64 matek z 351 dotazovaných dostalo doporučení zařadit do stravy dítěte jiný mléčný produkt než mateřské mléko – a 44 z nich se tohoto doporučení dostalo od PLDD, to je v průměru o něco maličko více než jedno doporučení na jednu z 36 zúčastněných ordinací... Že to zjednodušujeme? Jistě – co také objektivně vyvodit z průzkumu provedeného mezi 36 PLDD?
Abychom nezapomněli na další hříchy – téměř v polovině z 36 ordinací (42 %) bylo zjištěno nedodržení Kodexu ve smyslu výskytu plakátu, letáku, brožury a vzorku náhradní kojenecké výživy (dokonce dvakrát…).
O to více zarazí závěr analýzy, ve kterém se píše: „Výzkum prokázal potřebu edukovaných terénních pracovníků – laktačních poradkyň. Tuto roli by mohly vykonávat například porodní asistentky v průběhu svých návštěv u matek, jak je běžné v některých okolních státech. Tyto návštěvy jsou zvláště žádoucí v nejbližších dnech po propuštění z porodnice, kdy matky mohou v otázce kvality i kvantity kojení tápat a jsou tak nejnáchylnější k řešení případných nebo domnělých problémů s kojením komerční umělou výživou.“
A to je možná to, oč tu ve skutečnosti běží…
MUDr. Alena Šebková