Když se v prosinci 2019 objevila v Číně dosud neznámá nemoc, málokdo předpokládal, jaké důsledky bude mít pro celý svět. Nemoc byla nazvána covid-19 (coronavirus disease 2019) a postupně se rozšířila do většiny zemí světa. I přes intenzivní výzkum dosud není k dispozici kauzální léčba. Je zřejmé, že vzhledem k závažnosti pandemie probíhá v současné době intenzivní výzkum, který má za cíl získat účinné a bezpečné léčivo pro léčbu covid-19. Kromě syntetických látek byly hodnoceny i rostlinné extrakty a z nich izolované látky. Ačkoli zatím nejsou k dispozici data z klinických studií, je možné doložit přínosy a rizika jednotlivých léčivých rostlin a vyhodnotit jejich potenciální použití jako adjuvans při prevenci a léčbě lehčích forem covid-19 (1, 2).
Následující článek shrnuje informace o rostlinách, které jsou v České republice registrovány jako léčivé přípravky, a o jejich možném využití při léčbě covid-19: bez černý (Sambucus nigra), břečťan popínavý (Hedera helix), hořec žlutý (Gentiana lutea), lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra), muškát umckaloabo (Pelargonium sidoides), prvosenka jarní (Primula veris) a tymián obecný (Thymus vulgaris). Zmíněn je také kolchicin.
SARS-CoV-2 a covid-19
SARS-CoV-2 je RNA koronavirus, který způsobuje nemoc covid-19. Ta se poprvé objevila v čínském městě Wu-Chan na konci roku 2019. Původ viru není zcela jasný, což otevírá cestu nejrůznějším konspiračním teoriím. Virus se rychle rozšířil po celém světě a 11. března 2020 označila WHO situaci jako pandemii. Bylo zjištěno, že tento virus je příbuzný viru SARS-CoV způsobujícímu nemoc SARS (Severe Acute Respiratory Syndrome, těžký akutní respirační syndrom), která se objevila v roce 2002 v Číně, postupně se rozšířila do 30 zemí a nakazila více než 8000 lidí. Virus způsobující covid-19, původně označovaný 2019-nCoV, byl proto pojmenován SARS-CoV-2 (3, 4).
Covid-19 je vysoce infekční respirační onemocnění, k jehož přenosu dochází zejména kapénkami při kašli, kýchání nebo mluvení infikovaného. Nejvíce rizikový je přenos nemoci při kontaktu se sliznicemi dýchacích cest a očí. Šíří se také kontaktem s kontaminovanými povrchy. Inkubační doba nemoci je 2–14 dní. K nejčastějším příznakům patří horečka, kašel, dušnost, bolesti svalů a kloubů a ztráta chuti a čichu, dále se nemoc může projevovat únavou, zvracením a průjmem, bolestí v krku a rýmou a dalšími příznaky, poměrně častý je však i bezpříznakový průběh. Postupem času se ukázalo, že covid-19 může poškodit plíce i další orgány a způsobovat dlouhodobé zdravotní komplikace, které se označují jako post-covidový syndrom. To s sebou přináší další výzvy k hledání vhodné terapie (3, 5).
Fytoterapie a covid-19
Je zřejmé, že vzhledem k závažnosti pandemie probíhá v současné době intenzivní výzkum, který má za cíl získat účinné a bezpečné léčivo pro léčbu covid-19. Kromě syntetických látek byly hodnoceny i rostlinné extrakty a z nich izolované látky. Rostlin, které jsou testovány v souvislosti s onemocněním covid-19, je velké množství. Jde jak o rostliny, které mají přímý antivirotický účinek a zasahují do interakcí viru s hostitelem či procesu replikace viru, tak o rostliny, které působí symptomaticky a mohou také příznivě ovlivnit průběh nemoci. Perspektivní jsou mimo jiné rostliny, u kterých bylo v minulosti zjištěno, že působí proti virům SARS-CoV-1 a MERS-CoV či dalším koronavirům. Součástí onemocnění covid-19 je i zánětlivá reakce až tzv. cytokinová bouře, uplatnit se tedy mohou i látky či rostliny s protizánětlivým účinkem. V akutní fázi onemocnění se nedoporučují rostliny s imunostimulačním účinkem. Klinických studií, které by efekt rostlinných léčiv ověřovaly u lidí trpících nemocí covid-19, je však zatím minimum (2, 6, 7). Následující přehled uvádí rostliny, které jsou v ČR k dispozici ve formě léčivých přípravků a které se mohou uplatnit v prevenci a léčbě covid-19.
Bez černý (Sambucus nigra)
Bez černý (Sambucus nigra L.) je opadavý keř či menší stromek z čeledi pižmovkovitých (Adoxaceae). Rostliny mají lichozpeřené listy a bílé až nažloutlé květy uspořádané v květenstvích, plody jsou drobné černofialové peckovice. Z černého bezu se získává droga Sambuci flos, která je lékopisná dle Českého lékopisu 2017. Obsahuje flavonoidy (kaempferol, kvercetin, hyperosid, rutin, isokvercitrin), triterpeny (α- a β-amyrin) a fenolické kyseliny (kys. chlorogenová) (8, 9). Černý bez se odedávna používá k léčbě respiračních infekcí a jeho účinek potvrdily i klinické studie a jejich metaanalýzy. U respiračních infekcí bez černý snižuje tíži příznaků a zkracuje délku onemocnění, uplatní se zde jeho protizánětlivý, antipyretický a expektorační účinek (2, 10). Antivirový účinek černého bezu u SARS-CoV-2 dosud nebyl hodnocen, ale působí např. v časné fázi infekce koronavirem IBV (infekční bronchitida drůbeže) (11). Lihový extrakt z dalšího druhu bezu, Sambucus formosana, působil proti lidskému koronaviru NL63 (HCoV-NL63), který způsobuje rýmu, kašel či zápal plic. Za hlavní účinnou látku se považuje kyselina kávová, která inhibuje replikaci viru a ovlivňuje vazbu viru na ACE-2 receptory, tedy stejný mechanismus, který používá pro vstup do buněk SARS-CoV-2 (12).
Břečťan popínavý (Hedera helix)
Břečťan popínavý (Hedera helix L.) je stálezelená liána z čeledi aralkovitých (Araliaceae). Rostliny tvoří dva typy listů: na sterilních lodyhách dlanitě 3–5laločnaté, na fertilních lodyhách celokrajné, vejčitě kosníkovité. Kvete žlutozelenými květy uspořádanými v květenstvích, plodem je modročerná bobule. Z břečťanu se získává droga Hederae folium, která je lékopisná dle ČL 2017. Obsahuje saponiny (hederakosid C a další), flavonoidy, fenolické látky a polyacetyleny (8, 9).
Přípravky s břečťanem se hojně používají k léčbě respiračních infekcí, protože působí proti kašli, rozpouštějí hlen a usnadňují vykašlávání i kašel tlumí. Expektorační účinek se vysvětluje nepřímou stimulací nervus vagus v žaludku. Břečťan působí také proti křečím hladkého svalstva, rozšiřuje průdušky a má silné protizánětlivé účinky. V experimentu na myších působil extrakt z břečťanu také proti chřipkovému viru, kdy zesiloval účinek oseltamiviru. Jeho účinnost a bezpečnost při léčbě respiračních infekcí potvrdily i klinické studie. Prospěšnost břečťanu při léčbě covid-19 zatím ověřena nebyla, Silveira et al. (2) uzavírají, že břečťan vykazuje pozitivní poměr přínosu a rizika (8, 13, 14).
Hořec žlutý (Gentiana lutea)
Hořec žlutý (Gentiana lutea L.) je vytrvalá bylina z čeledi hořcovitých (Gentianaceae). Je to statná vytrvalá bylina se zkráceným tlustým oddenkem, přímými lodyhami, výrazně žilkovanými vejčitými listy a žlutými květy, plodem je tobolka. Roste v horských oblastech a v ČR patří mezi chráněné rostliny. Rostlina poskytuje drogu Gentianae radix, která je lékopisná dle ČL 2017. Obsahuje hořčiny sekoiridoidy (gentiopikrosid, amarogentin, swertiamarin), triterpeny, sacharidy (gencianóza, genciobióza), žluté barvivo gentisin a slizy. Hořec se používá především k léčbě zažívacích potíží, působí ale také antimikrobiálně (8, 9). Jiný druh hořce, hořec drsný (Gentiana scabra), inhibuje in vitro replikaci viru SARS-CoV-1 (15, 16), působí také protizánětlivě (17).
Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra)
Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra L.) je vytrvalá bylina z čeledi bobovitých (Fabaceae). Rostliny mají 100–150 cm vysoké lodyhy, dlouhé, dřevnaté, uvnitř žlutobílé kořeny a oddenky a lichozpeřené listy. Fialové květy jsou uspořádány v hroznovitých květenstvích, plodem je lusk. Z kořenů lékořice se získávají drogy Liquiritiae radix a Liquiritiae extractum siccum ad saporandum, které jsou uvedeny v Českém lékopisu 2017. Lékořice obsahuje 2–15 % triterpenických saponinů, hlavní obsahovou látkou je glykosid glycyrrhizin. Dále lékořice obsahuje flavonoidy glabridin a glabren a isoflavonoidy liquiritigenin a isoliquiritigenin (8, 9).
Tradičně se kořen lékořice používá do čajových směsí – zejména žaludečních, průduškových, diuretických a laxativních a také jako korigens chuti. Lékořice vykazuje expektorační a protizánětlivý účinek, kromě toho působí antivirově. V klinické studii působil glycyrrhizin příznivě u pacientů trpících hepatitidou B a C, antivirově působila lékořice i v experimentech na zvířatech. In vitro působila lékořice proti viru SARS-CoV-1. Bylo rovněž zjištěno, že glycyrrhizin snižuje expresi transmembránové serinové proteázy (TMPRSS2) a tím omezuje vstup viru SARS-CoV-2 do buněk. In silico se glycyrrhizin váže na spike protein SARS-CoV-2, čímž rovněž může dojít k omezení vstupu viru do buněk; glycyrrhizová kyselina, liquiritigenin a glabridin inhibují hlavní proteázu (Mpro) SARS-CoV-2. Obsahové látky lékořicetak mohou proti původci covid-19 působit více mechanismy; při léčbě se může uplatnit i protizánětlivý účinek lékořice (8, 18, 19, 20). Probíhá i klinická studie (21).
Muškát/pelargonie umckaloabo (Pelargonium sidoides)
Pelargonium sidoides DC. je vytrvalá bylina z čeledi kakostovitých (Geraniaceae). Rostliny mají dužnaté červené kořeny, sivozelené listy v přízemní růžici a tmavě červené až téměř černé zygomorfní květy, plody jsou poltivé. Pochází z jižní Afriky, kde se odedávna používá k léčbě respiračních infekcí. Z rostliny se získává droga Pelargonii radix, která je lékopisná dle ČL 2017 a obsahuje kumariny (umckalin), flavonoidy, antokyany, fenolické látky, terpeny a třísloviny. Z kořenů Pelargonium sidoides se vyrábí standardizovaný extrakt EPs 7630 (8, 9, 22).
Extrakt EPs 7630 působí proti širokému spektru respiračních virů včetně lidského koronaviru HCoV-229E, vykazuje také protizánětlivý účinek (23, 24). Jeho účinnost při léčbě respiračních infekcí potvrdily i klinické studie (25, 26). Silveira et al. (2) a Khan et al. (27) uzavírají, že Pelargonium sidoides má potenciál pro léčbu covid-19.
Prvosenka jarní, p. vyšší (Primula veris, P. elatior)
Prvosenka jarní (Primula veris L.) a prvosenka vyšší (Primula elatior L.) jsou vytrvalé byliny z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Rostliny mají přízemní růžici listů, z níž vyrůstají stvoly s pětičetnými žlutými květy. Plodem je tobolka. Prvosenky u nás patří mezi chráněné rostliny a v přírodě se nesmí sbírat. Z prvosenek se získává droga Primulae radix, která je lékopisná dle ČL 2017, používá se také květ (Primulae flos). Droga obsahuje saponiny, flavonoidy, fenolické glykosidy a třísloviny. Saponiny obsažené v prvosence stimulují nervus vagus v žaludku a reflexně tím zvyšují tvorbu hlenu v průduškách, rozřeďují ho a tím usnadňují odkašlávání. Působí také antivirově a protizánětlivě. Prvosenka se používá k léčbě respiračních infekcí a mohla by pomáhat i u lehčích forem covid-19 (8, 9, 28, 29).
Tymián obecný (Thymus vulgaris)
Tymián obecný (Thymus vulgaris L.) je drobný silně aromatický keřík z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Rostliny mají šedozelené listy a drobné růžovofialové nebo bělavé květy, plodem je tvrdka. Pochází ze západního Středomoří. Z tymiánu se získávají drogy Thymi herba a Thymi etheroleum, které jsou lékopisné dle ČL 2017. Tymián obsahuje 0,8–2,5 % silice, jejíž hlavní složkou je thymol a karvakrol, dále jsou přítomny flavonoidy, triterpeny, kys. rozmarýnová a třísloviny (8, 9).
Tymián, tymiánová silice a zejména v ní obsažený thymol mají silný antibakteriální, antivirový a antiseptický účinek. Tymián působí také protizánětlivě, tlumí kašel a usnadňuje odkašlávání. Používá se k léčbě respiračních infekcí, zažívacích potíží, revmatismu a kožních onemocnění (8). V klinické studii byla tymiánová silice podávána pacientům trpícím covid-19, a to 3× denně ve formě sirupu. Tymián signifikantně snižoval tíži příznaků, jako je horečka, kašel, únava, dušnost, nechutenství a bolesti svalů a hlavy. Může se tak dobře uplatnit při léčbě lehčích forem covid-19 (30).
Ocún jesenní (Colchicum autumnale)
Ocún jesenní (Colchicum autumnale L.) je známá na podzim kvetoucí bylina s fialovými květy. Rostliny mají podzemní hlízu; květy vyrůstají od září do listopadu, zatímco lodyha s listy a plody až na jaře příštího roku. Ocún obsahuje alkaloidy kolchicin a demekolcin, které patří mezi tzv. buněčné jedy. Tyto látky blokují buněčné dělení (mitózu) v metafázi a zastaví tak dělení buněk. Působí také protizánětlivě. Kolchicin se používá k léčbě dny (přípravek Colchicum Dispert), látka se pro tyto účely izoluje ze semen (8, 31).
V poslední době se objevují informace, že kolchicin by mohl být prospěšný při léčbě covid-19. V klinické studii kolchicin signifikantně snižoval úmrtnost, je třeba další výzkum (32).
Přípravky
V České republice je na trhu řada léčivých přípravků určených k léčbě respiračních infekcí, které obsahují kombinaci různých bylin. Sinupret obsahuje hořcový kořen, prvosenkový květ, šťovíkovou nať, bezový květ a sporýšovou nať a jeho antivirový účinek proti RNA i DNA virům byl potvrzen in vitro (33). Bronchipret obsahuje extrakt z břečťanu a tymiánu a jeho účinek proti nachlazení potvrdily i klinické studie (34), Bronchipret Tymián a prvosenka obsahuje extrakt z tymiánu a prvosenky. Přípravek Kaloba obsahuje extrakt z Pelargonium sidoides a jeho účinek při léčbě nachlazení byl potvrzen i v klinických studiích (25, 26).
Kombinaci tymiánu, jitrocelu a mateřídoušky obsahuje Thymomel, kombinaci tymiánu a slézu Bronchostop. K dispozici jsou také jednosložkové přípravky s obsahem břečťanového extraktu určené k léčbě kašle (Hedelix, Hedemax, Prospan, Herbion, Hedecton, Mucoplant břečťanový sirup) a čajové směsi se statutem léčivých přípravků Species pectorales Planta, Pulmoran a Průdušková čajová směs, které obsahují mimo jiné kořen lékořice. Lékořicový extrakt je také součástí expektorační směsi Mixtura solvens.
Závěr
O nemoci covid-19 přibývají každým dnem nové informace, přesto dosud neznáme kauzální léčbu. Předmětem studií jsou nejen syntetické látky, ale i látky přírodní a rostlinné extrakty. Klinických studií, které by potvrdily přínos rostlinných přípravků při léčbě covid-19, je zatím minimum. Přesto se na trhu najde řada léčiv, která mohou díky svým farmakologickým účinkům sloužit jako adjuvans při léčbě lehčích forem covid-19, případně v rámci rehabilitace postcovidových pacientů. Výhodou je kombinace antimikrobiálních a protizánětlivých vlastností, díky nimž u pacientů zmírňují zánětlivé příznaky a také potenciálně inhibují replikaci virů.
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky
Celý článek i se seznamem literatury je ke stažení ZDE.