O metabolické a signální ose střevo-mozek nejspíš každý lékař už někdy slyšel, přinejmenším v negativní souvislosti v rámci encefalopatie při hepatorenálním selhání. V posledních desetiletích se však v rozsáhlých behaviorálních populačních studiích objevují souvislosti mezi typem stravy a riziky psychiatrických onemocnění, především depresí. Nejen dospělá populace, ale v posledních letech i stále mladší dětští pacienti zažívají omezení svého života pramenící z ryze psychiatrických nemocí, přičemž porucha nálady je jednou z nejčastějších. Ačkoliv máme k dispozici efektivní medikaci, na kterou naši pacienti reagují veskrze příznivě, setkáváme se také s nežádoucími účinky léčby. Především však gracilní psychika pacienta pracuje s vědomím subjektivní závislosti „dobrého pocitu“ na užívání předepsané medikace. Z těchto a dalších důvodů je pochopitelná snaha o možnost léčby depresivních poruch nefarmakologicky.
Z dietních opatření se osvědčila především tzv. středomořská dieta, nám dobře známá z oblasti prevence a léčby hypercholesterolemie. Podle studií má středomořská dieta potenciál snížit riziko vzniku deprese a depresivních epizod až o 35 %. V současné době je za podobným účelem zkoumán vliv citrusových plodů, zejména pomerančů. Je udáváno snížení rizika až o 20 %. U citrusů je tento efekt vysvětlován stimulací růstu střevních bakterií, konkrétně Faecalibacterium prausnitzii. Flavonoidy v citrusech aktivují metabolickou dráhu S-adenosyl-L-methioninu cyklu I a výsledkem je produkce dvou neurotransmiterů: serotoninu a dopaminu. Kromě jejich příznivých efektů na fungování trávicího traktu (mluví se například o snížení rizika chronických střevních zánětů), se také nepochybně dostávají do krevního oběhu a tímto do CNS. Vliv hladin serotoninu a dopaminu v mozku na depresivní poruchy je opět dobře známý.
Nešťastný je pouze fakt, že téměř jistě se antidepresivní potenciál těchto dietních úprav nesčítá.
MUDr. Zdeněk Zíma
Zdroje:
1. Bruno Bizzozero-Peroni, Vicente Martínez-Vizcaíno, Rubén Fernández-Rodríguez, Estela Jiménez-López, Sergio Núñez de Arenas-Arroyo, Alicia Saz-Lara, Valentina Díaz-Goñi, Arthur Eumann Mesas, The impact of the Mediterranean diet on alleviating depressive symptoms in adults: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials, Nutrition Reviews, Volume 83, Issue 1, January 2025, Pages 29–39, https://doi.org/10.1093/nutrit/nuad176
2. Yin, W., Löf, M., Chen, R. et al. Mediterranean diet and depression: a population-based cohort study. Int J Behav Nutr Phys Act 18, 153 (2021). https://doi.org/10.1186/s12966-021-01227-3
3. Radkhah N, Rasouli A, Majnouni A, Eskandari E, Parastouei K. The effect of Mediterranean diet instructions on depression, anxiety, stress, and anthropometric indices: A randomized, double-blind, controlled clinical trial. Prev Med Rep. 2023 Oct 10;36:102469. doi: 10.1016/j.pmedr.2023.102469. PMID: 37869542; PMCID: PMC10587518.
4. Samuthpongtorn C., Chan A. A., Ma W. et al. F. prausnitzii potentially modulates the association between citrus intake and depression. Microbiome 2024; 12 (1): 237, doi: 10.1186/s40168-024-01961-3.
Chang S. C., Cassidy A., Willett W. C. et al. Dietary flavonoid intake and risk of incident depression in midlife and older women. Am J Clin Nutr 2016; 104 (3): 704–714, doi: 10.3945/ajcn.115.124545.