Práce v ordinaci i mimo ni klade na praktické lékaře pro děti a dorost den co den vysoké nároky – odborné, emoční i komunikační. Málokdo si může dovolit ten „luxus“, aby zpomalil, zastavil se a ve víru péče o druhé si dopřát i chvíli sám pro sebe… Systémová, dlouhodobá a respektující podpora duševního zdraví zdravotníků by přitom měla být základem udržitelnosti systému poskytování kvalitní zdravotní péče – jako prevence vyhoření i jako nástroj pro dosažení profesní spokojenosti a stability.
Dotazníkový průzkum zaměřený na duševní zdraví praktických lékařů pro děti a dorost, jejž jsme s vaší pomocí (díky všem, kteří jste se zúčastnili) realizovali zkraje roku 2025, přinesl alarmující výsledky: 78 % praktických lékařů pro děti a dorost zažívá chronický stres. Jako jeho hlavní spouštěč uvádí 52 % časovou náročnost práce a 44 % komunikaci s rodiči a pacienty.
Loni na podzim pro vás naše spolupracující agentura AHOU PR ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP a Českým institutem všeobecného zdraví (ČIVZ) připravila webinář zaměřený na aktuální a velmi důležité téma Syndromu vyhoření. Účastníci se během něj dozvěděli, jak vyhoření rozpoznat, jaké jsou jeho hlavní příčiny a především jak mu účinně předcházet v pracovním i osobním životě.
Na začátku letošního roku jsme na toto téma navázali dalším webinářem s názvem „Od napětí k uvolnění: Psychologická prevence a duševní pohoda“. Tento webinář se věnoval praktickým technikám, které pomáhají zvládat stres, posilovat psychickou odolnost a podporovat celkovou duševní pohodu. Oba webináře byly doplněny o workshopy, během nichž si zájemci mohli prakticky osvojit některé jednoduché techniky
Krátká zastavení, která mohou zdravotníkům pomoci zvládat zátěž
Pokud jste naše workshopy nestihli, přečtěte si třeba pár poznámek z přednášky Mgr. et Mgr. Miroslavy Janouškové, Ph.D., výzkumnice a lektorky mindfulness, která vyučuje na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.
Mindfulness (česky všímavost) je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez hodnocení, posuzování nebo očekávání. Neznamená zbavit se myšlenek ani emocí. Naopak: učí člověka všimnout si jich, ale automaticky se s nimi neztotožnit. V přednášce zaznělo, že myšlenky nejsou fakta – jsou to proměnlivé mentální události, které mohou spouštět stres, obavy nebo vnitřní tlak. Všímavost pomáhá rozpoznat, kdy jednáme „na autopilota“, a vytvořit krátký prostor mezi podnětem a reakcí. Právě tento prostor může být ve zdravotnické praxi zásadní.
Přednáška se věnovala i vědeckému zázemí mindfulness. Moderní sekulární program MBSR, tedy Mindfulness Based Stress Reduction, rozvinul Jon Kabat-Zinn. Přínosy mindfulness se zkoumají zejména v oblasti zvládání stresu, emoční regulace, odolnosti, úzkostných a depresivních příznaků, ruminace, chronické bolesti i závislostního chování.
Zvlášť srozumitelně vyzněly modelové situace z ordinace. U úzkostného dítěte před vyšetřením si lékař může nejprve všimnout vlastního napětí, zklidnit dech a „uzemnit se“ v kontaktu chodidel se zemí. Tím nepomáhá jen sobě – zklidněný dospělý zvyšuje pocit bezpečí dítěte. Podobně při komunikaci s úzkostným nebo náročným rodičem může krátká pauza před odpovědí zabránit obranné reakci. Pomalejší tempo řeči, kratší věty, validace obav a vědomé naslouchání mohou snížit riziko konfliktu a zároveň chránit lékaře před dalším vyčerpáním.
Druhou část přednášky tvořilo téma sebelaskavosti, tedy self compassion podle Kristin Neff. Ta doplňuje mindfulness tam, kde člověk naráží na neúspěch, chybu nebo tvrdého vnitřního kritika. Sebelaskavost stojí na třech pilířích: všímavém uvědomění si vlastních pocitů, připomenutí sdílené lidskosti a laskavém postoji k sobě. Neznamená omlouvat chyby nebo snižovat odpovědnost, ale mluvit k sobě v náročné chvíli podobně, jako bychom mluvili k dobrému příteli – podpůrně, věcně a bez zbytečné tvrdosti.
Praktická doporučení byla jednoduchá: není nutné čekat na ideální klid ani mít speciální pomůcky. Stačí několik minut denně. Všímavost lze vnést do mytí rukou (vnímejte každý pohyb), pití kávy (vychutnejte si ji, jako by to byla první káva ve vašem životě), krátké chůze na autobus nebo do pauzy mezi dvěma pacienty. Důležité je všímat si dechu, těla, emocí, myšlenek, vlastních potřeb i hranic.
Hlavní poselství přednášky tak zní velmi prakticky: mindfulness nevyřeší systémové přetížení zdravotnictví a nenahrazuje odbornou psychoterapii tam, kde je potřeba. Může však zdravotníkům nabídnout drobný, dostupný a opakovatelný způsob, jak v náročném prostředí zůstat více přítomní, méně reaktivní a laskavější k sobě i k druhým.
Záznamy všech přednášek z dosud realizovaných webinářů najdete ZDE.
Stáhněte si Kartu pomoci pro lékaře PLDD – praktickou pomůcku pro zvládání stresu, krizí a prevenci vyhoření ZDE.