Vyhláška č. 310/2025 Sb. zavádí v České republice změny ve školním stravování, jejichž cílem je zlepšení nutriční kvality stravování, mimo jiné prostřednictvím snížení obsahu volného cukru a sodíku a zvýšení podílu celozrnných obilovin. Nová studie think-tanku Ministr zdraví ukazuje, že i mírný posun ke zdravější stravě může přispět k tomu, že se tisíce dětí dostanou do příznivější váhové kategorie. Pokud si děti část těchto návyků udrží do dospělosti, zabrání se během deseti let přibližně 6 500 případům závažných chronických onemocnění a českému zdravotnímu systému to ušetří přes 524 milionů korun. Každá koruna vložená do implementace vyhlášky se tak státu vrátí šestinásobně.
V Česku je obézních přibližně 16 % dětí ve věku 5–17 let, tedy téměř čtvrt milionu školáků. Školní jídelny přitom hrají zásadní roli v celoplošné prevenci: každý všední den se v nich stravuje přes milion dětí a školní oběd tvoří přibližně třetinu jejich denního energetického příjmu. Školní jídelny postupně zavádějí do praxe tzv. nový spotřební koš, který bude povinný od 1. září 2027. Ten stanovuje pravidla pro potraviny spotřebované ve školním stravování. Jeho novela má za cíl mimo jiné omezit přidané cukry i sůl (např. i skrze omezení vysoce průmyslově zpracovaných potravin) a posílit v souladu s moderními trendy zastoupení celozrnných obilovin či ovoce a zeleniny.
„Na drobných preventivních opatřeních dostupných pro celou populaci, jako je toto, dnes stojí nejúspěšnější systémy veřejného zdraví na světě. Změna na talíři jednoho dítěte může vypadat nenápadně, ale v součtu milionu žáků znamená, že se více než 3 200 dětí dostane z pásma obezity do nadváhy a přes 8 300 dětí se posune z nadváhy do pásma zdravé hmotnosti. Jde o tisíce dětí, kterým tím ušetříme budoucí zdravotní komplikace a prodloužíme život ve zdravíuvádí Martina Bulánková, ředitelka think-tanku Ministr zdraví.
Dlouhodobé přínosy
Při předpokladu, že si děti udrží alespoň 35 % získaných zdravějších stravovacích návyků i v dospělosti, ukazuje model výrazný pokles zátěže chronickými civilizačními chorobami v horizontu deseti let a odvrácení přibližně:
Snížení výskytu těchto onemocnění přinese českému zdravotnictví přímé úspory ve výši 523,8 milionu korun během deseti let. Největší část úspor (přes 318 milionů Kč) připadá na prevenci rozvoje diabetu 2. typu. Jde přitom o konzervativní výpočet. Odhady počítají pouze se školními obědy, věkovou skupinou 7–16 let a třemi složkami stravy (cukr, sůl, celozrnné obiloviny). Reálný celkový přínos tak bude zřejmě vyšší i proto, že mladší děti se stravují ve školním stravování nejen na oběd, ale i po většinu dne.
„Zavedení vyhlášky představuje ukázkovou nákladově efektivní intervenci v oblasti veřejného zdraví. Přechod na změny znamená pro systém pouze minimální krátkodobé náklady, ale při přetrvání, byť jen části, zdravějších návyků přinese šestinásobnou návratnost investovaných prostředků. Školní jídelny se tak stávají klíčovým pilířem prevence a investicí do udržitelnosti celého zdravotního systému,“ vysvětluje MUDr. Eliška Selinger, MSc., ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a 3. LF UK, členka think-tanku Ministr zdraví.
Zdroj: szu.gov.cz
Plné znění studie think-tanku Ministr zdraví lze najít ZDE.
Více informací o změnách ve školním stravování nabízí projekt SZÚ Máme to na talíři a není nám to jedno ZDE.