V kontextu významných migračních změn, které se od roku 2022 dotkly řady států Evropy včetně České republiky vydala hlavní hygienička ČR nové metodické usměrnění, které reaguje na vývoj epidemiologické situace ve výskytu infekcí způsobených polioviry ve světě.
Usměrnění má za cíl připomenout vybrané epidemiologické a klinické charakteristiky, které jsou důležité z hlediska detekce a hodnocení rizika vzniku a šíření poliomyelitidy, a zároveň upozornit na hlavní principy mezioborové spolupráce v rámci systému zvýšené surveillance daného infekčního onemocnění.
V úvodu dokumentu se mj. uvádí, že Světová zdravotnická organizace (WHO) usiluje od roku 1988 o celosvětovou polioeradikaci, Česká republika se k tomuto programu připojila v roce 1991. Termín splnění cíle globální polioeradikace je opakovaně oddalován, neboť stále existují země s výskytem poliomyelitidy. Vzrůstající intenzita pohybu obyvatel po světě v podobě cest do/ze zemí včetně těch s výskytem poliovirů a také migrace z důvodů socioekonomických a podmíněná válečnými konflikty, zvyšují riziko šíření nákazy polioviry.
Předtím, než bude možno rozhodnout o globálním ukončení vakcinace proti přenosné dětské obrně, je nutné prokázat, že se v žádné zemi nevyskytuje poliovirus divoký, ani poliovirus derivovaný z vakcinačních kmenů.
V populaci České republiky probíhaly očkovací kampaně od roku 1957. Ještě v 1. polovině roku 1960 bylo evidováno 33 onemocnění, od 2. poloviny roku 1960 se nevyskytl případ indigenní, neimportované paralytické poliomyelitidy. Československo se v roce 1961 stalo 1. zemí na světě, kde byl proces šíření divokých poliovirů přerušen a poliomyelitida byla vymýcena. Kontroly proočkovanosti ukazují, že celostátní hodnoty dosahují přes 95 %. Udržování vysoké proočkovanosti populace je nadále důležité k zabránění šíření v případě importu nákazy.
V současné době jsou možnosti šíření poliovirů vymezeny existencí divokých poliovirů typu 1 cirkulujících v endemických oblastech, dále cirkulujících poliovirů derivovaných z oslabených kmenů orální vakcíny proti poliomyelitidě, nebo v rámci případného úniku divokých poliovirů z laboratoří.
V evropském regionu WHO byly hlášeny prozatím poslední tři případy onemocnění akutní chabou parézou/paralýzou (AChP) způsobenou poliovirem u 17měsíční neočkované dívky z oblasti Rivne na severozápadě Ukrajiny v říjnu 2021, u neočkované 12leté dívky ze Zakarpatské oblasti na jihozápadě Ukrajiny v listopadu 2021 a u neočkované 4leté dívky z Izraele v březnu 2022 .
Vývoj situace na Ukrajině má dle dostupných dat potenciál pro zvýšení hrozby šíření poliovirů v důsledku tamní nízké proočkovanosti, přerušení národních doplňkových imunizačních kampaní, výrazného omezení možností vyšetřování AChP a zhoršení hygienických podmínek v důsledku válečného konfliktu.
Metodické usměrnění hlavní hygieničky ČR k zajištění zvýšené surveillance přenosné dětské obrny (poliomyelitidy) pro zdravotnická zařízení podrobně upravuje postup při diagnostice a klasifikaci případů onemocnění přenosnou dětskou obrnou, při shromažďování údajů a jejich hlášení, při epidemiologickém šetření v souvislosti s podezřením na výskyt přenosné dětské obrny a při činění protiepidemických opatřeních včetně způsobu jejich provádění.
Metodické usměrnění hlavní hygieničky ČR k zajištění zvýšené surveillance přenosné dětské obrny (poliomyelitidy) v plném znění si můžete stáhnout ZDE.