V literatuře se uvádí, že během dětství a dospívání prodělá epileptický záchvat 5 až 7 % dětí. Kvůli své nemoci se často potýkají s předsudky okolí, které je vyčleňuje ze společných aktivit, včetně školních výletů. To by se nyní mělo změnit – lékaři a pacientské organizace připravili u příležitosti Národního dne epilepsie (30. září) spolu s příslušnými ministerstvy nový metodický pokyn pro školy. Z tohoto „návodu“ se učitelé dozví, jak se epilepsie projevuje a jak dítě bezpečně zapojit do aktivit s ostatními spolužáky. Dokument také obsahuje instrukce pro první pomoc při epileptickém záchvatu.
„K rychlému zastavení silnějších záchvatů je zásadní podat tzv. SOS medikaci. Pokud se podá včas, může se zabránit zbytečné hospitalizaci a někdy i ohrožení života a zdraví dítěte dlouhým epileptickým záchvatem. Tyto léky může podat kterýkoli laik, nejen zdravotník. Ve školách se dosud často stávalo, že se učitelé báli dětem jakékoli léky dát a hned volali zdravotnickou záchranou službu – obvykle ze strachu z možné právní odpovědnosti, pokud by nastal problém. I tomu se v metodickém pokynu věnujeme,“ vysvětluje prof. MUDr. Pavel Kršek, Ph.D., přednosta Kliniky dětské neurologie 2. LF UK a FN Motol a předseda České ligy proti epilepsii ČLS JEP. Více než 90 % záchvatů spontánně odezní do několika málo minut a lze je zvládnout i bez zavolání záchranky. Pokud však záchvat s poruchou vědomí a křečemi trvá déle, hrozí trvalé následky. Proto je včasné podání záchranné medikace přímo ve škole tak důležité. „Obava z odpovědnosti není na místě, naopak pomoc dítěti s epilepsií je zcela legitimní i legální požadavek rodičů,“ říká Mgr. Kamila Šrolerová, právnička Společnosti E, která organizuje na školách besedy o epilepsii.
Díky novému metodickému pokynu ministerstva zdravotnictví a ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), na jehož přípravě se podílely pacientské organizace EpiStop, Společnost E a Epicana, se pedagogičtí pracovníci dozvědí, jak se epilepsie u dětí může projevovat, co dělat při epileptickém záchvatu a jak dítě bezpečně zapojit do kroužků a výletů. „Rozumím obavám učitelů, že dítě může například ve škole v přírodě dostat epileptický záchvat, a oni si nebudou jisti, jak situaci řešit. Vyčlenit dítě z kolektivu kvůli těmto obavám ale není řešení. Lidé s epilepsií bojují se stigmatem celý svůj život a představuje to pro ně obrovskou zátěž. Setkáváme se s tím, že v krajních případech rodiče fakt, že má jejich dítě epilepsii, ve škole raději zamlčí. Což je samozřejmě špatné a nebezpečné,“ říká Mgr. Kamila Šrolerová.
Pro své proškolení mohou ředitelé, učitelé a trenéři škol využít vzdělávací kurzy „Epilepsie, škola a sport“, který pro ně připravuje organizace EpiStop ve Fakultní nemocnici v Motole. „V našich kurzech se setkáváme s tím, že učitelé jsou vstřícní a chtějí pomoci, ale chybí jim potřebné informace a jistota, jak postupovat. Obojí mohou v našich kurzech získat,“ popisuje Mgr. Květa Janoušková, manažerka spolku EpiStop z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Velkým strašákem nejen pro učitele, ale i pro rodiče a blízké je záchvat. Odborníci se proto stále snaží hledat a vyvíjet nové způsoby a postupy, jak záchvatu předcházet nebo jej zastavit, když už se objeví. Nyní například diskutují o novém přístupu v léčbě, tzv. konceptu REST (rapid and early seizure termination – rychlé a včasné ukončení záchvatu). Jeho podstatou je zastavit záchvat přibližně do dvou minut od podání účinného léku. Cílem je předejít zhoršení záchvatu nebo přechodu do život ohrožujícího stavu status epilepticus. Co nejrychlejší ukončení záchvatu snižuje riziko komplikací i potřebu hospitalizace, a zlepšuje tak kvalitu života lidí s epilepsií. V současné době se ale většinou čeká na příjezd záchranky nebo se používají léky, které působí pomaleji. Koncept REST by tuto situaci mohl v budoucnu zlepšit. „Tato změna přístupu k řešení probíhajícího záchvatu by znamenala velkou úlevu nejen pro pacienty, ale i pro jejich blízké. Nemuseli by tak dlouho čekat, až záchvat přejde, ale mohli by jej rychleji zastavit sami. Očekáváme také, že by REST mohl zamezit případným nakupením, tj. sériím krátce po sobě se opakujících záchvatů,“ dodává závěrem prof. MUDr. Milan Brázdil, Ph.D., FRCP, přednosta I. neurologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.
Tisková zpráva (redakčně upraveno)