Nově vznikající Pracovní skupina algeziologie při OSPDL ČLS JEP se na vás před časem obrátila s prosbou o vyplnění dotazníku, jehož cílem bylo zmapovat, jak často se s chronickou bolestí u svých dětských pacientů v ordinaci setkáváte, nakolik je vám její problematika známá a především zda byste uvítali nějaké informační nástroje, které by vám usnadnily orientaci v této oblasti a pomohly s řešením.
Děkujeme vám všem, kteří jste věnovali svůj čas zodpovězení zaslaného dotazníku – a v tomto vydání našeho Newsletteru vám přinášíme přehled těch nejzajímavějších výsledků. Zároveň se ZDE můžete podívat na přednášku doc. MUDr. Jitky Fricové, Ph.D., která zazněla na Mezioborových dnech OSPDL ČLS JEP.
Chronická a opakovaná bolest není v ordinacích PLDD okrajovým problémem
Podle vašich odpovědí ve více než polovině vašich ordinací (celkem v 56 %) chronická či opakovaná bolest dětí vyžaduje 5 % a méně celkového ambulantního času. Na druhé straně v 8 % ordinací je to více než 10 % času a 13 % respondentů nedokáže rozsah ve své praxi přesně odhadnout.
Nejčastěji se PLDD setkávají s bolestmi hlavy a funkčními bolestmi břicha
Jako nejčastější typ chronických bolestí, se kterými se ve svých ordinacích u dětí setkáváte, uvedlo 96,5 % z vás bolest hlavy a 92 % funkční bolest břicha Významně zastoupeny jsou i migréna (47 %), psychosociálně podmíněná bolest (45 %) a muskuloskeletální bolest.
Bolest má podle PLDD často významný dopad na každodenní fungování dítěte
To, že bolest má na fungování dítěte významný dopad často, uvedla téměř polovina respondentů (45 %) a velmi často další pětina (19 %). Občasný dopad pozoruje u svých pacientů 28 % PLDD, naopak pouze 8 % z vás významný dopad bolesti na fungování dítěte zaznamenává jen výjimečně. Nikdo z respondentů neuvedl, že by bolest do života dítěte nezasahovala téměř nikdy.
Nejvýrazněji bolest zasahuje školní docházku a psychiku dítěte
Dopad na školní docházku uvedlo 91 % respondentů, což z této oblasti činí jednoznačně nejčastější důsledek chronické nebo opakované bolesti u dítěte. Druhou nejčastěji uváděnou oblastí byla psychika dítěte, zejména s ohledem na úzkosti a změny nálad (74 %). Dále byly zmiňovány omezení pohybu (40 %), spánku (33 %) a rodinného fungování (rovněž 33 %). Narušení sociálních vztahů pozorovalo 16 % PLDD.
Diagnostika chronické bolesti u dětí je v primární péči vnímána jako obtížná
Celkem 72 % respondentů označilo diagnostiku chronické bolesti u dětí ve své praxi za spíše obtížnou a dalších 8 % za velmi obtížnou. Pouze pětina PLDD (20 %) ji považuje za spíše snadnou. Jako velmi snadnou ji neoznačil nikdo. To ukazuje na značnou míru diagnostické nejistoty a potřebu prakticky použitelných doporučení pro běžnou ambulantní praxi.
Standardizované nástroje pro hodnocení bolesti se používají spíše výjimečně
Pravidelně je používá pouze 17 % respondentů, zatímco 39 % je využívá někdy a 44 % vůbec. Hlavní překážkou je především neznalost vhodných nástrojů, kterou uvedlo 52 % PLDD. Dalším významným důvodem je nedostatek času, uváděný 35 % respondentů. Jen malá část lékařů standardizované nástroje nepovažuje za přínosné (2 %) nebo praktické (2 %).
V léčbě chronické bolesti u dětí se většina lékařů necítí dostatečně jistě
Spíše nejistě se v léčbě cítí 60 % respondentů a velmi nejistě 12 %. Spíše jistých si připadá 28 % PLDD, nikdo ale neuvedl, že by se cítil velmi jistě. Nejistota se nejčastěji týká kombinace léků (54 %) a léčby neuropatické bolesti (rovněž 54 %). Dále lékaři uváděli nejistotu ohledně délky léčby (41 %), volby analgetika (26 %), komunikace s rodiči (21 %) a nežádoucích účinků léků (14 %).
V léčbě bolesti převažuje multimodální přístup
Nejčastěji využívaným postupem řešení chronické a opakované bolesti u dětí je ve vašich praxích fyzioterapie a rehabilitace, které uvedlo 80 % respondentů. Farmakoterapii používá 77 % PLDD a psychologickou péči 65 %. Více než polovina respondentů (54 %) odesílá děti ke specialistovi a téměř polovina (49 %) využívá nefarmakologická opatření. S velkým odstupem seznam uzavírá homeopatie (5 %). Nefarmakologickou léčbu doporučuje 25 % respondentů téměř vždy a 50 % respondentů často. To potvrzuje, že PLDD vnímají význam komplexní léčby nad rámec samotného podání analgetik.
Zásadním problémem je dostupnost odborníků pro léčbu bolesti
Pouze 18 % respondentů z řad PLDD uvedlo, že má dostupného specialistu pro léčbu bolesti, zatímco 82 % tuto možnost nemá. Ke specialistovi nejčastěji odesílají děti pro dlouhé trvání bolesti (69 %), dále pro diagnostickou nejistotu (57 %), omezení fungování dítěte (52 %), podezření na závažnou nebo neuropatickou příčinu (50 %) a při selhání léčby (35 %).
Největší komplikací jsou chybějící doporučené postupy a nedostupnost návazné péče
Chybějící doporučené postupy pro péči o dítě s chronickou a opakovanou bolestí označilo za komplikaci 65 % respondentů a nedostupnost specialistů 64 %. Významnou zátěží je také tlak na vyšetření (48 %), nedostatečná dostupnost návazné péče (34 %), diagnostická nejistota (33 %) a nedostatečná spolupráce rodiny (23 %).
PLDD nejvíce postrádají praktické nástroje využitelné v ordinaci
Největší pomocí by podle respondentů byly dostupné doporučené postupy (79 %). Velmi žádaný by byl také jednoduchý algoritmus nebo „semafor bolesti“ (75 %) a vzdělávání formou kurzů či webinářů (71 %). Více než polovina (51 %) z vás by uvítala možnost rychlé konzultace a téměř polovina (48 %) praktický přehled varovných příznaků
Jak vyplývá především z posledních dvou uvedených bodů, podnětů pro svou další činnost od vás získala Pracovní skupina algeziologie při OSPDL ČLS JEP více než dost. Děkujeme!