Ve věku 83 let zemřela 27. května doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., uznávaná odbornice v oblasti infekčního lékařství. Věnovala se zejména respiračním infekcím a infekčním dětským onemocněním.
Vilma Marešová se narodila v Bratislavě. Přestože maturovala v roce 1960 s vyznamenáním a úspěšně složila přijímací zkoušky na Fakultu dětského lékařství UK v Praze (dnešní 2. lékařská fakulta UK), okresní výbor jí nedal doporučení ke studiu a na školu se nedostala. Nastoupila proto jako dělnice do národního podniku Tesla Orava v Nižné nad Oravou. Následující rok doporučení dostala a na studium dětského lékařství do Prahy se přihlásila znovu. Zkoušku složila úspěšně, ale její přihlášku převedli na Univerzitu Pavla Jozefa Šafárika do Košic. Po druhém ročníku jí povolili přestup do Prahy, kde roku 1967 promovala.
Poté pracovala jako sekundární lékařka ve Slaném a v letech 1968–1979 na infekční klinice a dětském oddělení v Nemocnici na Bulovce. V roce 1971 a 1975 získala atestaci 1. a 2. stupně z pediatrie a o čtyři roky později atestaci z přenosných nemocí. Na Fakultě dětského lékařství UK Praha se v roce 1979 stala odbornou asistentkou na I. infekční klinice 2. LF UK a FN Bulovka, v roce 1984 kandidátkou lékařských věd a v roce 1987 byla jmenována docentkou infekčního lékařství. Byla přednostkou Kliniky dětských infekčních nemocí Dětské nemocnice FN Brno a docentkou LF UJEP (1988–1990), přednostkou III. infekční kliniky 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce (1989–1991) a přednostkou I. infekční kliniky 2. LF UK a FN Bulovka (1994–2011).
Kromě klinické a výzkumné práce se podílela na výuce studentů lékařských fakult a lékařů v rámci specializačního vzdělávání. V roce 1991 převzala vedení Institutu postgraduálního vzdělávání lékařů, kde byla v letech 1997–2018 vedoucí Katedry infekčních nemocí. Působila v řadě národních i mezinárodních komisí pro antibiotickou politiku a infekční nemoci. Intenzivně se věnovala také vědecko-výzkumné a publikační činnosti, zejména v oblasti respiračních infekcí a dětských infekčních onemocnění. Byla autorkou či spoluautorkou více než 200 odborných článků v domácích i zahraničních časopisech a 14 knižních monografií, učebnic a příruček.
Zdroj: Wikipedie
